{"id":28728,"date":"2026-07-29T14:28:48","date_gmt":"2026-07-29T12:28:48","guid":{"rendered":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/?p=28728"},"modified":"2026-07-29T14:32:48","modified_gmt":"2026-07-29T12:32:48","slug":"port-1560-predstavi-francouzskou-krajinomalbu-od-corota-po-picabiu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/port-1560-predstavi-francouzskou-krajinomalbu-od-corota-po-picabiu\/","title":{"rendered":"PORT 1560 zve na francouzskou krajinomalbu od Corota po Picabiu"},"content":{"rendered":"<p><strong>Galerie Port 1560 v \u010cesk\u00e9m Krumlov\u011b uvedla v\u00fdstavu Cesta za sv\u011btlem: francouzsk\u00e1 krajinomalba 1850\u20131930, kter\u00e1 potrv\u00e1 a\u017e do 18. \u0159\u00edjna 2026. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm p\u0159edstavuje v\u00fdb\u011br d\u011bl ze soukrom\u00e9 sb\u00edrky LennArt a mapuje prom\u011bnu evropsk\u00e9 krajinomalby od barbizonsk\u00e9 \u0161koly p\u0159es impresionismus a\u017e k expresivn\u011bj\u0161\u00edm tendenc\u00edm po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed.<\/strong><\/p>\n<p>V\u00fdstava <strong>Cesta za sv\u011btlem<\/strong> se v\u011bnuje obdob\u00ed, v n\u011bm\u017e se z\u00e1sadn\u011b prom\u011bnil zp\u016fsob, jak\u00fdm mal\u00ed\u0159i vn\u00edmali krajinu, sv\u011btlo a samotn\u00fd akt malby. Francouz\u0161t\u00ed um\u011blci druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed postupn\u011b opou\u0161t\u011bli pevn\u011b vystav\u011bnou akademickou kompozici a st\u00e1le v\u00edce se soust\u0159edili na prom\u011bnlivost p\u0159\u00edrodn\u00edho motivu, atmosf\u00e9ru, barevn\u00e9 vztahy a bezprost\u0159edn\u00ed mal\u00ed\u0159sk\u00fd z\u00e1znam. Sv\u011btlo p\u0159estalo b\u00fdt jen prost\u0159edkem k modelaci tvar\u016f a stalo se jedn\u00edm z hlavn\u00edch t\u00e9mat obrazu.<\/p>\n<p>N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci se setkaj\u00ed s d\u00edly autor\u016f, kte\u0159\u00ed pat\u0159\u00ed k&nbsp;t\u011bm nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm osobnostem francouzsk\u00e9ho mal\u00ed\u0159stv\u00ed tohoto obdob\u00ed, jako jsou <strong>Jean-Baptiste-Camille Corot, Gustave Courbet, Camille Pissarro, Alfred Sisley, Maurice de Vlaminck<\/strong> \u010di <strong>Francis Picabia<\/strong>. P\u0159edstav\u00ed se zde ale i mal\u00ed\u0159i u n\u00e1s ne tak zn\u00e1m\u00ed. Jmenovit\u011b nap\u0159\u00edklad Eugene Boudin, Fr\u00e9deric Bazille, Armand Guillaumin, Albert Maria Lebourg, Claude \u00c9mile Schuffenecker, Albert Gleizes, Louis Valtat, Henri Manguin, Andr\u00e9 Lhote nebo \u010desko \u2013 francouzsk\u00fd Othon Coubine (Otakar Kub\u00edn) a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n<p>V\u00fdstava nesm\u011b\u0159uje k jednoduch\u00e9mu p\u0159ehledu styl\u016f, ale k zachycen\u00ed \u0161ir\u0161\u00edho v\u00fdvoje. Od naturalistick\u00e9ho a realistick\u00e9ho pojet\u00ed krajiny p\u0159es impresionistickou pr\u00e1ci s okam\u017eikem a\u017e po uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed mal\u00ed\u0159sk\u00fd rukopis, kter\u00fd na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed otev\u0159el cestu k modern\u00edmu um\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p>Sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdstavn\u00edho projektu je tak\u00e9 komorn\u00ed kolekce obraz\u016f <strong>Anton\u00edna Chittussiho<\/strong> pod n\u00e1zvem <strong>Lomy u Pa\u0159\u00ed\u017ee a jin\u00e9 krajiny<\/strong>. V\u00fdb\u011br z let 1875\u20131890 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 obdob\u00ed, v n\u011bm\u017e se Chittussi stal jednou z ur\u010duj\u00edc\u00edch osobnost\u00ed modern\u00ed \u010desk\u00e9 krajinomalby. Pr\u00e1v\u011b ve Francii nach\u00e1zel d\u016fle\u017eit\u00e9 podn\u011bty pro vlastn\u00ed tvorbu, a\u0165 to byla pr\u00e1ce v&nbsp;plen\u00e9ru nebo citlivost ke sv\u011btlu, atmosf\u00e9\u0159e a prom\u011bnlivosti krajiny. Tyto impulzy dok\u00e1zal propojit s dom\u00e1c\u00ed krajin\u00e1\u0159skou tradic\u00ed a p\u0159en\u00e9st je do dom\u00e1c\u00edho prost\u0159ed\u00ed zp\u016fsobem, kter\u00fd v\u00fdznamn\u011b ovlivnil dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj \u010desk\u00e9ho mal\u00ed\u0159stv\u00ed.<\/p>\n<p>V\u00fdstava ukazuje krajinu nikoli jako pouh\u00fd motiv, ale jako prostor, v n\u011bm\u017e se b\u011bhem n\u011bkolika desetilet\u00ed prom\u011bnil cel\u00fd jazyk malby. Od Corota a Courbeta p\u0159es impresionisty a\u017e k avantgardist\u016fm po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed lze sledovat, jak se barva, sv\u011btlo a rukopis postupn\u011b osvobozovaly od popisnosti a za\u010daly n\u00e9st samostatn\u00fd v\u00fdznam. Koncepci v\u00fdstavy vytvo\u0159ili <strong>Radek Wohlmuth <\/strong>a<strong> Petra Hled\u00edk Jechov\u00e1<\/strong>.<\/p>\n<p>V\u00fdstava se kon\u00e1 v <strong>Galerii Port 1560<\/strong>, kter\u00e1 je sou\u010d\u00e1st\u00ed revitalizovan\u00e9ho are\u00e1lu b\u00fdval\u00e9ho schwarzenbersk\u00e9ho pivovaru v historick\u00e9m centru \u010cesk\u00e9ho Krumlova. Are\u00e1l, otev\u0159en\u00fd ve\u0159ejnosti po rozs\u00e1hl\u00e9 rekonstrukci, propojuje historickou architekturu s nov\u00fdm kulturn\u00edm vyu\u017eit\u00edm a vytv\u00e1\u0159\u00ed z\u00e1zem\u00ed pro v\u00fdstavn\u00ed, vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed a spole\u010densk\u00fd program.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-content\/uploads\/TZ_Port-1560_nova\u0301-vy\u0301stava_Cesta-za-sve\u030ctlem.docx\" class=\"sc_button sc_button_style_regular theme_button sc_button_size_medium\">St\u00e1hnout tiskovou zpr\u00e1vu<\/a>\nngg_shortcode_0_placeholder\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Galerie Port 1560 v \u010cesk\u00e9m Krumlov\u011b uvedla v\u00fdstavu Cesta za sv\u011btlem: francouzsk\u00e1 krajinomalba 1850\u20131930, kter\u00e1 potrv\u00e1 a\u017e do 18. \u0159\u00edjna 2026. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm p\u0159edstavuje v\u00fdb\u011br d\u011bl ze soukrom\u00e9 sb\u00edrky LennArt a mapuje prom\u011bnu evropsk\u00e9 krajinomalby od barbizonsk\u00e9 \u0161koly p\u0159es impresionismus a\u017e k expresivn\u011bj\u0161\u00edm tendenc\u00edm po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. V\u00fdstava Cesta za sv\u011btlem se v\u011bnuje obdob\u00ed, v n\u011bm\u017e [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":28734,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0},"categories":[1254],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/28728"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=28728"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/28728\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":28739,"href":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/28728\/revisions\/28739"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-json\/wp\/v2\/media\/28734"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=28728"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=28728"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.phoenixcom.cz\/press\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=28728"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}